V 18. století se stavěly či zpevňovaly císařské cesty a spojnice Prahy a Hradce Králové vede přes Poděbrady, její přestavba probíhala od roku 1815. Část cesty kolem Poděbrad probíhala zátopovým pásmem Labe, proto v letech 1830-1831 nahradil inundační most (lat. inundatio - záplava dřívější odvodňovací protipovodňové kanály. V části mimo most byla cesta vedena na vysokém náspu. Stavbu zadával správce kolínského panství Karl Weith. Stavbu řídil okresní cestmistr Josef Schnirch, tehdy sídlící v Poděbradech.

Inundační most má délku 297 metrů a sestává z 26 pískovcových oblouků. Oblouky mají šestimetrové rozpětí a třímetrové vzepětí. Každý oblouk je postaven z pískovcových kvádrů o 20 obloukových segmentech. Půlválcové pilíře byly opatřeny ozdobnými vrchlíky a po obou stranách mostovky byla postavena asi 70 cm vysoká kamenná zídka. Na prvním pilíři mostu jsou vyznačeny výšky povodní.

V roce 1963 byl most necitlivě rozšířen pomocí betonových sloupů představěných na jedné straně před mostní pilíře. Z mostu bylo sneseno původní kamenné zábradlí a nahrazeno železným. Při poslední rekonstrukci mostu v roce 2008 byly betonové pilíře odstraněny.

Na inundační most navazoval přes řeku Labe dřevěný most, který na stejném místě existoval již před rokem 1650. V letech 1841 – 1842 byl dřevěný most nahrazen řetězovým, jehož autorem byl Bedřich Schnirch. V roce 1888 byl tento most snesen a místo něho byl postaven dvouobloukový ocelový most. Ten byl v roce 1954 nahrazen mostem železobetonovým. V roce 2008 byl most zbourán a na jeho místě postaven nový ocelový most s větší podjezdnou výškou.