Poděbrady vznikly na místě významné křižovatky komunikací v blízkosti brodu přes Labe. Starý dřevěný most, který ve 14. století postavili pánové z Kunštátu. Most přes Labe je zachycen již na nejstarším vyobrazení Poděbrad, z roku 1650. Tehdy měl most pět kamenných pilířů s břity na návodní i povodní straně a dřevěnou mostovku.

Na panoramatu města z doby okolo roku 1830 jsou ale pilíře zakresleny jako dřevěné. Mohlo to být způsobeno i tím, že starý most byl značně poškozen povodní roku 1784. Na jižním předmostí se z něj dochovala barokní socha klečícího sv. Jana Nepomuckého s reliéfem Svržení z mostu na svém podstavci od J. Bergmana z roku 1761.

Starý dřevěný most přes Labe byl v letech 1841-1842 nahrazen novým mostem řetězovým. Poděbradský řetězový most byl tedy o 5let starší, než mnohem známější, dodnes dochovaný most ve z Stádlci u Bechyně a téměř stejně starý jako most císaře Františka Josefa I. v Praze. Stavbu prováděl Jan Antonín Meissner ze Cvikova, železnou konstrukci dodala železárna hraběte Stadiona v Českých Budějovicích. Most projektoval Bedřich Schnirch, autor většiny tehdejších řetězových mostů.

Most, který překonával Labe jediným zavěšeným polem o světlosti asi 85 metrů, byl ukončen mohutnými empirovými pylony. Řetězový most sloužil až do roku 1888, přestože již od doby stavby vykazoval nemalé statické poruchy. Roku 1889 byl řetězový nahrazen mostem ocelovým o dvou polích světlosti 46 metrů, postavených na středním pilíři oválného půdorysu s kvádrovým obkladem.

Roku 1954 byla mostovka bohužel nahrazena novou železobetonovou žebrovou, pilíře staršího mostu z roku 1889 se však zachovaly. V této podobě slouží most dodnes.

Dušan Josef: Encyklopedie mostů

Základní kámen nového řetězového mostu byl slavnostně položen 21. června 1841. Projekt řídil zástupce silničního komisariátu Ing. Bořický, projektantem byl autor mnoha řetězových mostů Bedřich Schnirch, stavbu prováděl Jan Antonín Meissner z Cvikova, železnou konstrukci dodala železárna hraběte Stadiona v Českých Budějovicích. Dokončený most byl slavnostně otevřen 14. září 1842 za účasti nejvyššího zemského purkrabího Karla Chotka, hejtmana bydžovského kraje, zástupců c. k. silničního komisariátu, poděbradského panství a poděbradského magistrátu. Při té příležitosti byla provedena i zatěžkávací zkouška mostu vozy s nákladem 1070 centýřů. Poděbradský děkan Tadeáš Veselý nový most vysvětil a odsloužil slavnostní mši za asistence kněžstva ze širokého okolí. Slavnost doprovázel i průvod školní mládeže v jednotném ošacení v bílé a modré barvě. Za závěr slavnosti uspořádal baron Sina na zámku velkou hostinu.

Pravděpodobně vlivem chyby při stavbě došlo ke zkřížení mostu v protilehlých ložiskách, žulové kvádry pod ložisky pukly a musely být zpevněny železnými obručemi. Koncem roku 1842 byla na základě guberniálního příkazu na mostě umístěna varovná tabule s upozorněním, že se tam smí jezdit jen krokem. V roce 1885 se přetrhl jeden mostní prut. V roce 1888 byl uprostřed řeky vystavěn mohutný podpěrný mostní pilíř ze žulových kvádrů, který je v původní podobě dochován. Most sloužil až do roku 1888.

V roce 1889 byl řetězový most nahrazen železným, mostovka byla v roce 1953 a poté znovu v roce 2008 nahrazena železobetonovou, pilíře mostu z roku 1889 však zůstaly.