Levý navrhoval sochu svatého Kryštofa, v nadživotní velikosti a s Jezulátkem na bedrách, ale žádný z návrhů těch neodpovídal myšlénce, kterou si byl výbor vytkl. Tak se provedení zdrželo až do roku 1868, když šťastnou náhodou nalezen byl v lomech u Louňovic blíže Kostelce nad Černými Lesy balvan žulový neobyčejných rozměrů. Majetník lomů, pražský kameník br. František Wurzl, dal o tom zprávu br. Gabrielu Žižkovi, k jehož návrhu pak vyslána opět komise do lomů. Tato shledala, že balvan má přes 7 metrů délky a na jednom konci 1.5 m., na druhém 1 m. síly a že je veskrze krásného, stejného zrna, tak že by se výborně hodil ke zhotovení důstojného pomníku, jakého dosud není na hřbitovech Olšanských. Na to byla uzavřena s br. Wurzlem řádná smlouva na postavení štíhlého jehlance, který by s podstavcem rovněž žulovým byl 36 stop vysoký. Osvědčený umělec, br. Bohuš Schnirch, vybídnut, aby shotovil model medaillonu s podobiznou Fügnerovou, jakož i velikého sokola s rozpjatýma křídloma, který tvoří vrchol pomníku. Části tyto pak ulity z bronzu v Norimberku. Práce všechny byly důkladně a s rychlostí uznání hodnou provedeny. Dne 10. května 1869 o 6. hodině ranní přenesli členové výboru jednoty naší tělesné pozůstatky Fügnerovy ze hrobky na čtvrtém hřbitově, kde byly uloženy, do sklepení pod pomníkem a dne 25. června 1869 postaven byl jehlanec na podstavec svůj. v hořejší desce podstavce toho jest malý prostor, do kterého vložena byla u přítomnosti členů výboru kulatá zinková 7 palců dlouhá skřínka s památním spisem tohoto znění:

»Nehynoucí památky Jindřichu Fügnerovi, prvnímu starostovi Sokola Pražského, velkému láskou k vlasti, bratrstvím k bratřím, pomník tento vyzdvižen společným Sokolstva všeho úsilím v měsíci červnu 1869.« Podepsána jest starostou B. Stýblem, jeho náměstkem drem. T. Černým i ostatními členy výboru. Dále přiloženy Nár. Listy ze dnů 16. až 21. listopadu 1865 s životopisem Fügnerovým a popisem pohřbu jeho, řeč, kterou měl dr. Edvard Grégr nad hrobem, vzletná báseň Ervína Špindlera, jež byla na hřbitově rozdávána, pak fotografie, pamětní peníze atd. Den 18. července velikým byl svátkem národním. Pomník Fügnerův odhalen jest za účastenství národa celého. Velikolepý průvod, k jehož seřadění sotva stačilo nábřeží mezi kamenným mostem a Žofínem, pak ostrov Žofínský a část třídy Ferdinandovy, byl svědectvím výmluvným, že neskonalé zásluhy Fügnerovy docházejí nejen mezi bratry, kteří jej osobně znali, nýbrž i v kruzích nejširších uznání vděčného. Vedle 32 bratrských jednot sokolských, které se dostavily počtem přes 1300 členů, s 28 prapory a 4 hudebními sbory sokolskými, súčastnily se spolky pěvecké s pražským Hlaholem v čele, purkmistr a městská rada obce Pražské, pak četné spolky vědecké, členové ozbrojených sborů měšťanských, zástupcové občanských besed, Umělecké Besedy, družstva divadelního, členové divadla zemského i ochotnických spolků, jednoty učitelské, spolky akademické, obchodnické, řemeslnické i dělnické, jakož i pořádky živnostenské v malebných svých krojích. Mezi nimi vynikaly statné postavy řezníků pražských s lesklými širočinami na ramenou, pak sladovníci, mlynáři atd. v čele i na konci průvodu, který bezmála hodinu byl dlouhý, jela bujará banderia, jakož i silná jízdná četa sokolská. ... Pomník sestává z podstavce žulového 5 metrů vysokého, na kterém se vypíná štíhlý jehlanec z jednoho kusu žuly do výše 12 metrů. Podstavec má pozlacený nápis: JINDŘICHU FÜGNEROVI STAROSTOVI SOKOLA PRAŽSKÉHO. Na jehlanci nachází se bronzový medaillon se zdařilou podobiznou Fügnerovou uprostřed věnce, na vrcholu pak veliký sokol s rozpjatýma křídloma a hlavou k oblakům vztyčenou jako by se chystal k letu. Čtyři nízké sloupce drží řetězy kol záhonů květinových, uprostřed nichž pomník stojí. Záhony tyto zřídili hrobníci, zřeknuvše se předem odměny...