Ve Vídni se Chotek doslechl o řetězovém mostu ve Strážnici na Moravě, který byl první na evropské pevnině. Bez dlouhých průtahů povolal jeho autora, inženýra Bedřicha Schnircha z Pátku nad Ohří (* 2.12.1791 † 25.11.1868) do služeb stavebního ředitelství v Čechách. Jako ověřovací konstrukci postavil Schnirch řetězový most v Žatci s jedním polem o šířce 59,7 m, který byl otevřen 4.10.1827. Skutečnost, že tento most úspěšně přečkal zimu i zvýšenou hustotu dopravy v letních měsících, rozptýlila nedůvěru k řetězovým konstrukcím, která vznikla po zřícení mostu v Nienburgu v Bavorsku 1825 a neúspěchu při stavbě prvého řetězového mostu v Paříži, který musel být rozebrán ještě před dokončením.

Právě před 150 lety se ustavil poradní sbor akciové společnosti pro stavbu řetězového mostu v Praze, dostal příslušné povolení a na schůzi 15.12.1828 vybral z 5 předběžných návrhů Schnirchův projekt mostu o dvou polích, který měl stát proti nynějšímu tunelu pod Letnou. Peníze se scházely pomalu, byly obtíže s výkupem pozemků. Nakonec se akcionáři dohodli, že se most má stavět u nynějšího Národního divadla. Nový Schnirchův projekt – byly to vlastně dva řetězové mosty, z nichž každý svým tvarem připomínal nejstarší řetězový most přes Temži v Londýně a které oba měly společnou opěru na Střeleckém ostrově – byl schválen před 140 lety. Most stavěl podnikatel Lanna pod Schnirchovým dozorem od roku 1839 do října 1841. Rozpětím hlavního pole na každé straně ostrova, které bylo 132,76 m, se řadil mezi nejsmělejší evropské konstrukce.

Most ve skutečnosti vydržel téměř do konce století, ačkoli už před 95 lety (1883) bylo nutno zakázat přejezd vozidel těžších než 4 tuny. Přečkal beze škody katastrofální velkou vodu 1890, která poškodila Karlův most. Před 80 lety byla z něho doprava převedena na provizorní most dřevěný a 3.8.1898 byl položen základní kámen nynějšího mostu kamenného.

Se jménem původce to dopadlo ještě hůře. Inženýr Schnirch byl v roce 1842 povolán do služeb státních drah do Vídně. V roce 1862 byla vypsána soutěž na návrh třetího pražského mostu, který měl opět stát proti nynějšímu tunelu pod Letnou. Celkem došlo 9 návrhů. Bedřich Schnirch, kterému tehdy bylo už 74 let, předložil se svým mladším spolupracovníkem Fillungerem celkem tři soutěžní návrhy – most řetězový vlastní soustavy, most obloukový železný a most kamenný. V prvých dvou zprávách bylo jeho jméno k nepoznání zkomoleno, teprve třetí pokus se podařil. O tom, že je autorem řetězového mostu přes Střelecký ostrov, se už nikdo nezmínil. Zakázku však dostali Angličané. Opět vznikla ostrá polemika, vedená hlavně autorem dalšího soutěžního návrhu řetězového mostu inženýrem Josefem Langerem. Obavy vyslovil také pražský profesor Bukovský. Spory však tentokráte neměly odkladný účinek;  stavba se zahájila už v srpnu 1865 a dokončila v dubnu 1868. Stavební náklad, předpokládaný anglickými projektanty, byl překročen téměř o 50 procent a dosáhl téměř přesně částky, kterou uvedl ve svém rozpočtu Schnirch. Při zatěžovací zkoušce se z časových důvodů nepodařilo dosáhnout předpokládaného zatížení, přesto však podnikl císař František Josef I. svou historickou procházku po mostě, kterou jej dne 13. května 1868 předal veřejnému provozu. Pochybnosti o únosnosti tohoto mostu se vyskytly už v roce 1884, kdy se přes něj mělo vést vodovodní potrubí. V roce 1891 byla z něho před výstavou doprava z větší části převedena na nově postavený dřevěný most, který stál až do konce století. Po důkladné rekonstrukci byl visutý most znovu odevzdán dopravě před 80 lety (15.3.1898) a sloužil až do roku 1942.

Podle Schnirchových návrhů se v Čechách stavěly ještě most v Podolsku, dokončený 1848, a most v Postoloprtech s rozpětím 99,11 m, dokončený a předaný provozu 15.6.1853 (zbořen 1906);  oba mají letos výročí dokončení stavby.

Několik dalších výročí je spojeno se Schnirchovou činností mimo Čechy: již koncem roku 1843 uveřejnil článek o možnostech, jak upravit konstrukci řetězového mostu, aby neměla nadměrné průhyby ani pod parní lokomotivou, 31.5.1858 dostal patent na visutý most, u něhož byly nosné řetězy nahrazeny zakřiveným příhradovým nosníkem;    pak navrhl a postavil ve Vídni přes dunajský průplav jeden dvoukolejný železniční a jeden silniční most svého systému, poslal model své konstrukce na světovou výstavu v Londýně 1862, kde za ni dostal zlatou medaili, vydal o ní knihu, ve které mezi jiným navrhl i její použití pro přemostění Doverské úžiny a dokázal její hospodárnost ve srovnání s předchozími návrhy tunelu i přemostění.

Schnirch zemřel před 110 lety ve Vídni, kde po něm byla pojmenována ulice.

Jakousi památkou na něho a na první pražský řetězový most je teď most přes Lužnici u Stádlce. Schnirch jej navrhl v době stavby pražského mostu, podnikatel Lanna jej stavěl stejným způsobem u Podolska na Vltavě;   protože původní stanoviště mělo být zatopeno, byl most v roce 1960 rozebrán a pak postaven v původní podobě na novém místě*. Jezdí se po něm znovu od roku 1975.