V roce 1827 byl Bedřich Schnirch povolán k přípravám na případné postavení mostu v Praze, který měl spojit Staré Město přes Střelecký ostrov s Malou Stranou a měl odlehčit Karlovu mostu. V roce 1838 byl purkrabím Chotkem pověřen zpracováním projektu a 19.4.1839 byla zahájena stavba řetězového mostu v Praze - ve své době jednoho z největších mostů v Evropě. Dne 20.4.1839 byl položen základní kámen. Materiál dodával a stavbu prováděl Vojtěch Lanna, c.k. loďař z Č. Budějovic. V roce 1841 byl most dokončen nákladem 391330 zl.stř..

Ze všech Schnirchových řetězových mostů byl největší: délka dosahovala 412,74 metrů, šířka mezi zábradlím byla 9 metrů. Most měl dvě části, každá z nich o délce 133 metrů, obě podpíral mohutný prostřední pilíř na Střeleckém ostrově, založený na dřevěném roštu a na 156 dřevěných pilotách. Most byl považován za nejsmělejší dílo inženýrské. Dne 4.11.1841 provedeny „Zlaté zápisy“ do pamětní knihy při otevření řetězového mostu v Praze, byly rozdávány pamětní mince a desky. Dne 6.11.1841 most v Praze předán veřejnosti. Magistrát hl. m. Prahy jmenuje 6.11. Bedřicha čestným měšťanem. Most císaře Františka I. byl v Praze po Karlově mostě v pořadí teprve druhým trvalým mostem přes Vltavu.

Později byla tuhost konstrukce mostu posílena. Most sloužil až do června roku 1901. Používal se 50 let. Roku 1898 byl provoz na mostě ukončen a převeden na dřevěné provizorium. V roce 1908 ho nahradil nový kamenný most, který sestává z devíti velmi plochých kleneb různého rozpětí; nad Střeleckým ostrovem se jedná o klenbu z kruhových segmentů, ostatní mají elipsovitý tvar. Na stavbu byly použity žulové kvádry. Na obou stranách jsou umístěny vždy dvě věže, které v dobách rané existence mostu sloužily k vybírání mýtného. Otevření mostu se konalo 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. Váže se k němu navíc památná procházka tehdejšího císaře Františka Josefa I. Když vyšla v novinách fotografie jeho veličenstva s popiskou „Procházka na mostě“, vznikla záhy pro stařičkého mocnáře jeho proslulá přezdívka „starej Procházka“ (podle některých však byla přezdívka starší). Po vzniku Československa byl most pojmenován zprvu podle našich legií (1919-1940), v době německé okupace byl přejmenován na Smetanův most (1940-1945). Poté se znovu jmenoval Most Legií (1945-1960), ale přejmenování Československa na socialistickou republiku se odrazilo i na novém, „pokrokovém“ názvu - most Prvního máje (s malým m). Až po „sametové revoluci“ v roce 1989 se obnovil název Most Legií.

Zajímavý historický dokument plánované podoby řetězového mostu pod Letnou několik desetiletí před jeho realizací. Řetězový most cís. Františka Josefa I. byl v jiné podobě na jiném místě postaven v letech 1865 - 68 a definitivně odstraněn v r. 1947, kdy ho nahradil dnešní Štefánikův.