Poděbradská Tělocvičná jednota Sokol má před jinými jednotami tu záviděníhodnou přednost, že ji pomáhal zakládati, v život uváděti a v ní cvičil sám zakladatel Sokolstva br. Dr. Miroslav Tyrš.

První zprávu o sokolstvu přinesl z Prahy do Poděbrad důvěrný přítel Tyršův, student Bohuslav Šnirch z Poděbrad, svému švagru Hynku Šantlovi, správci tzv. kontribučenské záložny, (později nazvané hospodářskou), majiteli pěkného dvorce na Valech. (Za Šantla provdala se sestra Šnirchova – Terezie – v květnu r. 1863).

Šantl, vlasteneckým duchem naplněný mladý muž, vystupoval neohroženě jako „národovec“ trpě při tom nevůli, posměch a nepřátelství mnohých vlažných občanů poděbradských (V tak zvaných „lepších“ rodinách mluvilo se německy a na vystupování Šantlovo bylo hleděno pohrdlivě). Vypravování Šnirchovo jej zcela zaujalo. Přičinil se, aby pro sokolskou věc získal také vlastenecky smýšlejícího tehdejšího starostu města – Hráského. Tak bylo umožněno, že dne 1. srpna r. 1863 sešli se přátelé sokolské myšlenky k ustavující schůzi, v níž zvolen prvním starostou této mladé jednoty br. Hynek Šantl.

V této době a o práci v mladé jednotě se zprávy nezachovaly. Ke zjištění jakési činnosti a podrobnosti z jejího života vyhledal kronikář zbylé členy ještě naživu. Ale i tu mnoho nezískal. Paměť jim byla nevěrná. Navštívil tedy žijící ještě choť prvního starosty paní Terezii Šantlovou.

Paní Šantlová ukázala pěkné album, cennou rodinnou památku. Darovali ji členové jednoty svému starostovi v roce 1869. Je tam 29 podobizen bří sokolů v kroji. Jsou to: Ant. Franc, sedlář, Josef Šejnoha, hostinský, oba praporečníci, Vinc. Blažek, tesař, Hajn, zámečník a obchodník, Vach, hospodář, Dušánek, Flajšr, kupec, Krist. Novák, úředník okresního zastupitelstva, kupec Bašta, Jan Příšovský, krejčí, Jan Plaňanský, truhlář, G. Flindt, kotlář a vinárník, rodem Dán, Kottik, úředník cukrovaru, Boh. Balcar, zahradník, Josef Hrdlička, úředník hospodářské záložny, Em. Hrdlička, podstarší, Fr. Goller, ředitel cukrovaru, Zástěra, Dušánek, Ed. Kryšpín, obuvník, Th. Roubíček (israel), Bedř. Zafouk, Lukavec, Hončík a 5 neznámých (Snad Fr. De Giorgi, účetní cukrovaru, Fr. Daneš, sládek, Kar. Bárta, měšťan, Vágner, zvěrolékař, Ota Vonka, syn strážníka a později tajemník na hejtmanství, nebo Ed. Šebor, Boh. Šebor, Doležal).

Zmíněné album zůstalo v rukou rodiny Šantlovy. Na zadní straně na stříbrném štítku je vyryto věnování.

Mladou jednotu uváděl do práce br. Dr. Miroslav Tyrš. s bry Spurným a Boh. Šnirchem, pozdějším autorem sochy krále Jiřího na náměstí. Šnirch byl i členem cvičitelského sboru.

První tělocvična byla v domě č. 41 – I – tj. ve staré radnici – v přízemí za schody vpravo, s okny na dvůr. (Obr. a) V létě sloužil za cvičiště radniční dvůr. (Obr. b.)

Sousedil na severní straně se dvorem dragounských kasáren, kde v přilehlém rohu čpěl velmi nepříjemně vojenský záchod. Na radničním dvoře (podle paměti br. Vonky, syna strážníka a později tajemníka hejtmanství, jenž se svými rodiči bydlel v prvém patře radnice, kde nyní je zasedací síň) bylo vídat br. Dr. M. Tyrše, kterak vrhal oštěp směrem k plotu u kasárenského dvora.

V zimě pro ušetření paliva se cvičilo v překlenuté chodbě Flindtovy vinárny v r. 30/ I a v létě pro změnu a lepší vzduch na dvoře u Šantlů. Paní Šantlová vypravovala: „Pro nácvik a řádné vedení jednoty v první době jejího života zdržel se br. Dr. M. Tyrš v Poděbradech asi deset dní, později byl v Poděbradech pro zotavení asi čtrnáct dnů. Také s Jaromírem Čelakovským pro nacvičení šermu byl v Poděbradech. Byli hosty br. starosty Šantla. V letech 1863-76 přijížděl do Poděbrad několikrát-obyčejně s br. Weitenwebrem.“

Již za rok po založení jednoty sokolské (15. sprna 1864) vypravili bří první veřejné cvičení v Oboře. V dalších letech byla zde konána veřejná cvičení každoročně a to několikráte za přítomnosti Tyršovy.

(Úvodem k veřejnému vystoupení byl zájezd do Kutné Hory, kam pražský Sokol pořádal v prvních dnech červencových r. 1864 svůj první výlet. Účastny byly jednoty K.Hora, Kolín, Poděbrady a Pardubice, celkem asi 300 sokolů).

Vystoupení sokolů v Oboře dne 15. srpna vzbudilo ve městě velikou pozornost. Dr. M. Tyrš se dostavil v kroji a měl slavnostní projev. S ním přišli bři Weitenweber, Spurný a někteří členové jednoty pražské. Také členové jednot z Kolína a Kut. Hory se zúčastnili. Jaké nadšení ovládlo zakladatele, je patrno z toho, že bří Boh. a Jar. Šnirchové přišli pěšky až ze Štýrského Hradce, aby byli přítomní prvnímu veřejnému cvičení v Poděbradech.

Paní Šantlová se pamatovala, že na veřejném cvičení se cvičilo na hrazdě, bradlech, na koni a koze; také prostná se cvičila.