SCHNIRCH Bohuslav (* 10. 8. 1845 Praha, † 30. 9. 1901 tamtéž) - český sochař

Bohuslav Schnirch, posluchač J. Zítka na pražské technice a přesvědčený vlastenec, pocházel z významné rodiny pražských stavitelů a dostalo se mu velmi rozsáhlého uměleckého školení v cizině. Učil se rok ve Štýrském Hradci v kamenické dílně a poté (od 1864) na vídeňské Akademii u profesorů Franze Bauera a Františka Melnického. Poté pobýval v Mnichově (u profesora Maxe Widenmanna) a Římě (1871-73), než se opět vrátil do Čech.

Jeho základní umělecký styl architektonické plastiky vyšel z evropského novorenesančního klasicismu, který upravil pro české poměry a jež se stal jeho životním vyznáním. Byl významným konkurentem J. V. Myslbeka, a třebaže se kvalitou své tvorby s ním poměřovat nemohl, jeho styl zcela vyhovoval vkusu měšťanů druhé poloviny 19. století. Proto jeho práce zdobí řadu významných novorenesančních staveb té doby. Od 1873 pracoval na výzdobě Národního divadla, dále pro Rudolfinum a Národní muzeum, Zemskou banku, Pražskou městskou pojišťovnu a pracoval i pro vídeňský parlament. Vytvořil pomníky Jana Žižky, F. Palackého, Karla IV., a zejména slavný jezdecký pomník Jiřího z Poděbrad v Poděbradech na náměstí (1891). Mnohé z jeho projektů pro Národní divadlo (například obrovské bronzové trigy), jimž se věnoval celý život, nebyly pro nepochopení za jeho života realizovány. Podobně tomu bylo i s návrhem na svatováclavský pomník (1894), kde nakonec byl realizován projekt Myslbekův, byť veřejnost spíše stranila návrhu Schnirchovu.

B. Schnirch byl dlouholetým předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy, aktivní Sokol, obětavý „pracovník“ ve věci Národního divadla, při jehož požáru málem zahynul pod zřícenou střechou.
(pa, jv)
Květ J.: Mládí a umělecké počátky Bohuslava Schnircha a jeho podíl na dostavbě Národního divadla, Sborník prací ČSAV Z. Nejedlému, Praha 1953; Poche E.-Líbal D.- Reitharová E.-Wittlich P.: Praha národního probuzení (čtvero knih o Praze), Praha 1980